středa 20. srpna 2014

Něco málo o sportu

Hrádek nad Nisou je město sportu a rekreace. Co má paměť sahá, tak se pořádají vejšlapy do okolí krásné krajiny kolem města. V současné době i do kopců a rovin sousedních států, především do blízké „Horské republiky žitavské“, do kopců kolem Ojbina, Jonsdorfu, dolů, až do Jablonného a jeho okolí. A to pěšmo, na kole, podle toho, jak se cítíte připraveni zdolat náročný terén nádherného kousku českého příhraničí řečeného dnes i tehdy Sudety.
Mnohem delší tradici, co vím, mají mí milí Hrádečáci v lezení na skály, kterých je v tomto prostoru od Bílého Kostela až po Bílý potok, potůček, co tvoří hranici mezi městem a přilehlým Žitavskem.
Dnešní mladí navázali na převelice bohatou tradici původních obyvatel Hrádecka, kteří v minulém a předminulém století na zdejší skály lézt uměli a byli v tom machři. Popova skála a všechny ty skály ptačích jmen, skály kolem hranic, Černé Louže až po Lvovou u Lemberka. Nejsem jedním z těch, co lezou, ale ti současní i ti, co už nejsou mezi námi, to perfektně uměli.
Lezení asi bude o velkém kamarádství a to je moc pěkná vlastnost, která se v jiných sportech tak moc často nevidí. Proto si myslím, že zmínit se právě o těchto klucích a holkách v této knížce o Hrádku nad Nisou určitě patří, musí.
Jsou zde a byl jsem se na ně i mnohokrát podívat – dobří fotbalisté. Viděl jsem zde hrát československé reprezentanty, internacionalisty různě kvalitní fotbalové kluby. Na velkém hřišti, ale i na menším u školy pod nádražím. Myslím si, že není v okolí, kdo by si nezajezdil na kole. Kolo zde mají všichni od malých, až po staré babky a dědky. Ono od babičky z Loučné na nádraží to bylo pěšky půl hodiny. Na kole maximálně deset minut.
Ke sportu a rekreaci už pár desítek let slouží zatopený povrchový důl Kristýna. Je to tam báječné. Jen byznys, je trochu v rozporu s tím, co už dnes „přes ulici“ nabízejí za hranicí v Obersdorfu v Žitavě. Tam je vše levnější a při jejich příjmech snadno dostupné všem. Vstupné, hlídané parkoviště a podobně. Proto je u nás tolik nedůstojných děr v plotě a vytáček u pokladen. Na druhou stranu, pokud někdo nechce ke konkurenci o čtyři kilometry dál do Německa, i tady se plavat naučí.
Město je dnes oproti létům předchozím, jak vidno, štědře dotováno a jeho spolky a kluby včetně těch sportovních, společenských i kulturních mají své slušné zázemí. Čím dál, tím víc lidí, včetně těch z širokého okolí, ale i z celého příhraničního Trojmezí se hrádeckých akcí účastní. Tak si to asi otcové zakladatelé představovali. 

Žádné komentáře: