Nikdy bych neřekl, že vás někam pošlu. No vidíte a už je to tady. Ať mi závidíte nebo si nemáme co říct, běžte někam. Do kytek! Vy ostatní do muzea v České Lípě! Ono je to totiž tak. Není muzeum jako muzeum. Jsou taková, kde během vernisáže chvátají muzejní vědátoři domů, natruc všem pozvaným přítomným.
Tak tohle jsem na vernisáži v českolipském muzeu nezažil. Viděl jsem výstavu „Čarovné bylinky“ a „Rostliny v umění a řemesle“. A bylo co bdivovat! Entuziasmus odshora až dolů a po andělských chodech vzhůru. Tomu říkám kolektiv, tomu říkám muzeum! No vidíte a starosti mají jako všude jinde. Jde o to jak a kdo kolektiv řídí a umí stmelovat. A tady se muzejnictví opravdu daří. Málokdy se stane, že nemám co říct. Skutečně je potřeba za dobrou práci děkovat. Nikdy bych nevěřil, že vás tam pošlu. Faktem zůstává, že ani já jsem tam nebyl naposled. Tohle muzeum má něco, co jiným schází. Šťávu!
Žádné komentáře:
Okomentovat