Společnost přátel přírody. Pokud vás oslovili, pak udělali jenom dobře. Navázali na kdysi tak úspěšného svazáckého „Brontosaura“ a „Mladé ochránce Jizerských hor“. Obdobně jsme byli i my starší před 30 lety oslovováni nazrálou a neřešenou problematikou ochrany přírody. Je jen dobře, že ani současné, převážně mladé generaci není osud přírody lhostejný. Přírody, která trpí nešetrnými zásahy mocných při využívání přírodního bohatství. Je zcela na místě vyslechnout argumenty, kterými se dnes !Čmelák“ obrací na „kolemjdoucí“ a zaujmout stanovisko. Zviklat tu naši spokojenost se současným stavem, nechuť vidět a slyšet. Přimět se zamyslet se a skoncovat s pohodlností, zaujmout stanovisko a to hájit. Bojovat sám se sebou, s pohodlností a leností. Najít se v kolektivu, který má podobný pocit.
Nejde o to, objevovat Ameriku, ale o to, najít správný vztah k okolnímu světu, k přírodě. Žít v souladu s ní, chránit jí a pomáhat nalézat cestu k ní a k ostatním. Všechny generace před námi nikdo tohle nemusil učit, člověk z chalupy věděl co smí a nesmí. Žel dnes panelákové děti sotva ví co lze a co ne. Proto jsem rád, že tu jsou „čmeláci“ a něco dělají. Učí se a učí jiné, jak se co má a kde mohou být užiteční. Je to nekončící boj, který má mnoho jmen, ale jeden cíl. Děti paneláků se budou vracet z brigád v lese zpět do svých panelových klecí a bude jen na vás, „čmeláci“, zda jste v nich vzbudili pocit odpovědnosti a možná i lásku k této záslužné práci. Pokud ano, vyhráli jste bitvu. Boj ale pokračuje a nemá vítěze. Lobby betonu, drátů, saponátů, bude vždy chtít vaši práci zlehččit a vás zneuctít. Tak tomu bylo vždy a zítra to nebude lepší. Vydržte! A díky za program, který nabízíte. Konečně někdo, komu není lhostejný osud, život náš i našich dětí.
Žádné komentáře:
Okomentovat