Je polovina července roku 2018. Kolik to
je let? Tehdy bylo léto k nevydržení. Jak už bylo zvykem, ze zimy jsme
přešli do léta během jedné noci. Vše, co se včas zasadilo, vzešlo, žel, aby po
měsíci začalo chřadnout. Nebývalé sucho pohltilo vše, kam se voda
nedostala. Zalévaná rajčata, okurky,
papriky, dýně, cukety rostly jako z živé vody. Tam, kde se jí nedostávalo,
zbyla po rostlinách jen vyprahlá zem, tam kde trávu sekali, druhá nenarostla a
zahrada během několika týdnů zhnědla a vypadala jako ošklivý tenisový kurt.
Ptáci se stěhovali ze zahrady do blízkých lesů, kde bylo stínu a vody o trochu
víc než našich parcích a okolních zahradách.
Obilí uzrálo šmahem minimálně o měsíc
dřív, než tomu bylo v minulých letech. Srnky už ani nevycházely z lesních porostů.
Slunce žhnulo dny a týdny., Dnes je, jako bylo včera. Po celý den dlouho do
noci, den, co den, víc jak 30°
ve stínu. Náš věrný přítel, pejsek ze slovenského útulku, už ani nechtěl
vycházet ven na rozpálený dvorek, žhnoucí zahradu. Kdo měl bazén, venkovní
sprchu, hadici napojenou na vodovod, se ten se trefil do černého. Musel do vody
k vodě, na koupaliště, do bazénu na zahradě. Bylo horko jako málokdy a u
nás na severu vůbec.
Kočky i pejsci se jen mátožili kolem
svých pánů a paniček. Psi, potící se jazykem, zanechávali před sebou kaluže
slin. „Pít, pít“, volali děti na rodiče, spotřeba piva vzrostla geometrickou
řadou. Zmrzlina, melouny, studená káva, minerální vody, čaj, džusy vše mizelo z
pultů a mrazících boxů, jako sníh uprostřed léta z vrcholu Tater. Tvrdý
alkohol, kefír, kyselá mléka, vše, co teče a chladí.
Už to trvá třetí měsíc, kdy všechna
zahradní pitka instalovaná na zahradě u našeho domu jsou stále obsazena a náš
pes putuje od jednoho k druhému, odhání ptactvo nebeské a veškerou vodu v
tomhle vedru si nárokuje pro sebe. Jablíčka seschla, ořechy padají, švestky
zčervavěly. Ptáci zmizeli z oblohy a jen ti největší ještě krouží nad krajinou.
V noci občas zakřičí - zaštěká srnec, ale jeho družky už nechodí z lesa pást se
kolem naší zahrady. Všichni vyčkávají v lese a dobře dělají. Čekají, až se
počasí umoudří a bude alespoň těch 20°
a den bude možné přežít bez přehřátí.
Ty dnešní i včerejší třicítky jsou pro
Středoevropana zkouškou přežití. Až jednou, nedej bože, bude ještě tepleji,
může nás to dokonale zničit. Už dnes jsou v Čechách banány za 16 a jablka za
40, což mluví o tom, že nejsme daleko od přehřátí s trvalými následky.
Za 14 dní začíná nový školní rok
2018/2019 i pro mého vnuka. Všem, co mají rádi teplo, bude v zimě smutno. Žádné
noční koupání. Oblékat se do nepohody a těšit se na příští sezónu, na ty
pařáky, co jsou letos už asi za námi.
Žádné komentáře:
Okomentovat