Chtěl bych předpovídat počasí. Být meteorologem, mít dobré spaní, chuť k jídlu a pravidelné vyměšování. Takhle nějak se rozčiluji, když poslouchám předpovědi počasí. Venku je hezky nebo prší. Taky může padat sníh nebo šrapnely. Meteorolog si ví rady. Má drahé, předrahé mašinky a tak je v obraze. Má okna do vesmíru doslova otevřená, ale s jeho předpověďmi nejsem spokojen. Buď mám halucinace nebo nevím.
Počasí si žije vlastním životem a jeho mluvčím není meteorolog. Ten mi připadá spíš jako farář venkovské obce, který chce s každým být zadobře. Stejně jako s počasím. Tihle pánové od počasí se na počasí zhusta jenom přiživují a jak bude odhadují. Věřil bych, že v zákulisí mají láhev od okurek a v ní rosničku na žebříčku. Nevím, jestli je to až tak možný, ale jejich předpovědi jsou prý jistý. A to ještě, když jsou rosničkáři – klauni v jedné soukromé televizi. To bych pak raději chodil metrem pěšky. Včera hezky, dnes hustě prší. Ze dne na den, bez výstrahy. A není komu si stěžovat, koho poslat na ulici. Jo a co bezdomovci, letní tábory, zemědělci, sportovci, houbaři, lyžaři, chataři, zedníci... Víte jaký jim tyhle excesy počasí tropí neplechy. A je to jenom o předpovědi počasí.
Jeden v jedné soukromé TV předvádí tanečky, kroutí zadečkem, povytahuje obočí, gestikuluje jako topící se indián a počasí je někde jinde. Dotyčný se minul zaměstnáním.
Fuj, venku je zima, horko, leje, sluníčko se směje. Nevhodné a zavádějící škrtněte a zbude vám holá věta: Jak bude? Zrušil bych tenhle obor na vysokých školách a učitele vysvětil na faráře (nic proti nim). Není to osobní, nic proti nim nemám, ale fakt, nemám je rád. Počasí... Snad abych začal sám. Koupil bych si soukromou meteorologickou stanici, satelit, přenosové vozy, atmosférické balóny, sekretářku, asistenta, řadu počítačů, mobil, internet a mohl bych začít. Jo, zapomněl jsem na tu žábu rosničku, žebříček a okurkovou flašku. To by bylo všechno. Teď bych mohl začít. Vykládat pohádky o počasí.
Žádné komentáře:
Okomentovat