neděle 25. července 2010

Pošmourná

Co se vám vybaví, když se řekne pošmourná? Obec v Polabí, kde slunce nesvítí? Je to možné, asi ano. Bude to o počasí. Pošmourný. Slovo jako zvonek od kapličky, mrak, co odkudsi připutoval mezi ploty zpoza humen a usadil se v teple vysoko na obloze. Je léto, teplo, pošmourno. Bude pršet. Je vlastně před deštěm a něco spadne s oblohy. Počasí už není tak krásné jako předevčírem, ale dosud se nic nestalo. Jen je pošmourno. Snad až přijde vítr a rozfouká tohle neutrálno, dojde ke změně počasí na celé frontě. Voda v Nise, Jizeře a v Labi dostane kovově šedé zabarvení, vítr se náhle vzedme a pošmourno se změní na déšť s velkou vodou, která poběží korytem řeky jako o závod a bude strhávat břehy. Odnese sebou na dolní tok vše, co není přivázané.
Pošmourná, vesnice, nebo Pošmourné - vypovídá o počasí? Bůh suď. Jsem stále na rozpacích. Něco je ve vzduchu a z klidného se změní v poryv větru. A nezaprší... Slunce snad ještě trochu svítí skryto za oblaky. Pošmourno, Livorno, podle hatí, co si mám vybrat a co mě straší? Dcera si ještě může vybrat. A vybrala si. Je to jen jméno, mohlo být kratší. Bude se vdávat. Poprvé a v osmnácti. Jméno Pošmourná je pro všechny z nás spadlé z nebe. Bude se, holka, jmenovat po počasí. Doufám, že nebude náladová. Jinak se prý nic nemění. Občas se ozve prozvánění: Žiješ, tati? Nic nového, pá, zavolám... Pošmourná... Možná, že zavolá i Pošmourný.

Žádné komentáře: