Ach, vy ochutnávači dobrých vín, žabožrouti, kuřáci drahých doutníků a pojídači žraločích ploutví! Už jste jedli vlaštovčí hnízda? Pak vězte, že naše brambory, rybí salát nebo švestkový knedlík či svíčková na smetaně vás zasytí, oko i chuťové pohárky zdárně ošálí.
Jaká jsou vlaštovčí hnízda? Vytvořil je sice pták, ale nikoli vlaštovka, nýbrž druh rorýse – salanga, který si staví hnízdo z vazkých slin. Sliny vylučuje z podjazyčných žláz, které při hnízdění zduří a vzrostou až ke spodní hranici tělesné dutiny. Sliny jsou husté, lepkavé a tak pevné, že se spíše strhne povrchová pokožka žlázy než slinná niť. Podkovovité hnízdo vzniká tak, že ptáci kladou obloukovitě a stále jedním směrem „nitě“. Takové hnízdo váží 8 – 15 gramů, které je z 90% složeno z hmoty velmi bohaté dusíkem.
Salangy hnízdí v těžce přístupných jeskyních na mořském pobřeží Annanu, Jávy a i jinde v Indonésii. Prazvláštní a dnes nelegální obchod s hnízdy byl vždy v rukou Číňanů, kteří hnízda před odprodejem pečlivě očistili. I tak jsou skoro nestravitelná a kvůli ceně zůstávají nedostupnou lahůdkou naprosté většiny extrémních ochutnávačů takzvaných lahůdek.
Snad kdysi, při nedostatku jiné potravy dokázala hnízda zasytit, zachránit od smrti hladem. Dnes jejich konzumace může spíše poškozovat rovnováhu přírody a vyhubit ohrožený druh. Žel, mnozí z rodu člověka rozumného moc rozumu nepobrali a tak jsme stále svědky pojídání přírody, extrému, kterým si člověk sám sobě strojí nástrahu. Je správné, že už nejíme ježky, zpěvné ptáky, chráněné živočichy. Náš osud, osud naší planety a její přírody byl vždy osudem náhody. Jsem šťastný, že tu s námi není živočišný druh, který by rád ochutnal někoho z nás, byť jsme chráněni.
Žádné komentáře:
Okomentovat