Postavit se něčemu znamená rovněž postavit přehradu, stavbu, která musí obstát a ochránit především investory. Městské knihy obcí po celém toku řek, potoků a potůčků v našem kraji zaznamenávají od 17. století velká trápení s velkou vodou. Ta většinou přicházela z kopců Jizerských hor korytem Nisy a ž po zemské hranice. Nadělala cestou spoustu škody, brala životy i majetek. Mimořádné povodbě byly zaznamenány v našem kraji v létech 1689 a 1698. Smutné Vánoce zažili Liberečáci v roce 1723. Kronikář zaznamenal, že náhlá voda uvěznila na osm dní ty, kteří bydleli v prostoru od dnešního paláce Dunaj až po Hotel Imperial, v jejich domech nebo přesněji na půdách, neboť voda dosahovala do prvního patra. Ještě horší povoděň postihla město pod Ještědem v roce 1846. Trvala 14 dní a devastovala vše, co jí stálo v cestě.
Záplavy se opakovaly, až v roce 1888 došla libereckému magistrátu trpělivost a začal konat. Sehnal budoucí investory, většinou podnikatele a založili Vodní družstvo s cílem vybudovat účinnou ochranu majetku a životů před opakujícími se pohromami. Napoprvé se nedohodli. To musela přijít pověstná poslední kapka vody, kterou míra trpělivosti s živlem přetekla. Stalo se tak v roce 1897. Ve stanovách družstva stálo, že přehrad je nutno postavit víc a že musí spojit své síly i peníze investoři z Jablonce nad Nisou, z Frýdlantu v Čechách, Liberce i Chrastavy.
Sedmým lednem roku 1900 započal skutečný boj s vodním živlem ohrožujícím Ponisí. Měl se mu účinně postavit vypracovaný projekt šesti údolních přehrad. Stranou nezůstali ani sousedé za hranicí. Do Liberce doputovaly finance i z příhraničního Saska a Pruska, které byly rovněž ohrožovány velkou vodou z Čech.
Začalo se tedy stavět: 1902-1904 přehrada Harcov, 1902-1906 Bedřichov, 1904-1906 Fojtka a Mlýnice v Nové Vsi, 1906-1911 Jablonecká přehrada ve Mšeně. Na plánovanou šestou přehradu na Jeřici u Oldřichova Háje už nedošlo. Největší z přehrad byla postavena na Černé Nise v Bedřichově v Jizerkách; jde zároveň o jednu z nejvýše položených přehrad v Evropě. Čtyřkilometrovým kanálem dodává vodu menší elektrárně v Rudolfově.
Historie přehrad stojí za zaznamenání. Ve svém důsledku skutečně napomohla víc než zastavit živel, který bral vše živé i neživé, co mu stálo v cestě. Všem, kteří tyto stavby vyprojektovali, financovali a ve složitých podmínkách vystavěli takříkajíc vlastníma rukama, patří poděkování. Až půjdete okolo přehrady vězte, že není jen líbezná a postavená pro potěšení z pohledu na krásný krajinotvorný prvek, ale že přináší i osvobození od zla a utrpení, které sebou nosívá velká voda – povodeň.
Žádné komentáře:
Okomentovat