Předseda Komunistické strany Československa a její prezident byl v našem kraji několikrát. Když se na V. sjezdu KSČ v roce 1929 zmocnil vedení strany stal jeho oporou a blízkým spolupracovníkem liberecký rodák Gustav Beuer. V permanentní opozici a ve stálém strachu z Gottwalda žil další liberecký komunista Alois Neurath. Gottwaldovo vedení strany to nemělo s liberečáky tak jednoduché, jak se zdálo. Svádělo tuhý boj o vedení družstva Vorwöts, o stranickou tiskárnu a o dělnické vůdce Liberecka a Jablonecka v čele s Aloisem Neurathem. Komunisty a demokraty sjednotilo, když v roce 1933 založil vratislavický rodák Konrad Henlein hitlerovu „Pátou kolonu“ v Čechách, Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu (SHF) a v roce 1935 Sudetoněmeckou stranu (SDP).
To začal Gottwald jezdit do pohraničí častěji. Na schůzích mluvil česky i německy. 19. března 1933 promluvil na „Hladovém kongresu“ v tělocvičně v Jablonecké ulici. Za tento projev byl obžalován podle zákona na ochranu republiky. Podruhé byl v Liberci a mluvil v pavlovickém Koloseu 21.11.1936, dva dny před svými čtyřicátými narozeninami, o boji proti fašismu ve Španělsku. Zde použil toho známého „U Madridu se bojuje za Prahu“.
V době největšího ohrožení republiky, v roce 1938 hovořil Gottwald v Liberci dvakrát. 2. června v sále Střelnice a po druhé 26. června v prostoru dnešní Základní školy na Králově háji. Po páté si mohli občané Liberce vyslechnout lídra KSČ 29. září 1949, kdy promluvil k zaplněnému náměstí z balkónu radnice. Pro úplnost uvádím, že 4. října 1946 bylo Soukenné náměstí v Liberci přejmenováno na Gottwaldovo a diplom o jmenování Gottwalda čestným občanem města předala liberecká delegace už prezidentu republiky 7. července 1949 v Lánech.
Víc o oficiálních pobytech Gottwalda v Liberci nevím, ale Liberec navštěvoval často neoficiálně. Když se za První republiky jistou dobu pohyboval v ilegalitě bez ochrany poslaneckého mandátu, tak se jeho žena přestěhovala do Liberce, do dnešní Purkyňovy ulice a on sem za ní tajně zajížděl.
To mi připomíná, jak jsem ještě coby kluk, v padesátých letech minulého století v Machníně často slýchával, že Gottwald tu často přespával u německých komunistů na Bedřichovce. Asi to bude pravda, řada z nich opravdu nemusela do odsunu a jejich děti, které mi to vyprávěly, chodily se mnou do machnínské školy.
Město Liberec i jeho okolí hostilo řadu zajímavých a jistě rozporuplnějších osobností než je Klement Gottwald. Přesto je v našem zájmu poznat je i jejich osudy propojené s životy těch, kteří tu žili před námi.
Žádné komentáře:
Okomentovat