Mnohá města v poslední době přicházejí za svými občany s dotazníkem, kdo je nejzasloužilejším občanem v celých dlouhých dějinách našeho města, co bylo nejdůležitější, jaká budova, atp. Ani Liberec, Jablonec či Česká Lípa nemohou zůstat pozadu a tak se v Liberci pilně píše. Nevím co všechno, ale něco už se na veřejnost dostalo: herci, sportovci, stavitelé, události...
Já si vybral nejpracovitějšího Liebiega, který město „pojmenoval“, dal svým spoluobčanům práci a nejen v Liberci, ale i v Tanvaldu, všude kolem Liberce, Jablonce i v Podkrkonoší. Postavil pro své zaměstnance velmi pěkné domky, byl donátorem všeho, co se v Liberci dělo. Od kultury přes sport, zábavu i umění. Stál u zrodu institucí, všeho, co město a okolí povzneslo. Myslím si, že to byl člověk na svém místě a nakonec i většina jeho rodiny. Škoda, že po něm město nepojmenovalo žádnou ulici nebo institutci.
A událost, to byla ta, která pojmenovala město dekretem, pečetí a znakem. Ze staveb města mně, jako i většině návštěvníků je nejvíc povědomá radnice a snad i Ještěd (stavba hotelu). Ale radnice tu stojí jako symbol a spojuje nás i s městem těch, co tu byli před námi. S početným seskupením občanů německé a židovské národnosti, kteří toto město de facto postavili a proslavili doma i ve světě. MY jsme pokračovateli jejich umu a píle. Proč bychom jim neměli poděkovat za to, co nám tu tak bezelstně zanechali? Dříve město textilních továren a inteligence, dnes město obchodních řetězců, výroby automobilových komponentů, gumových rohožek, stěračů a plastových udělátek.
Žádné komentáře:
Okomentovat