neděle 27. ledna 2019

Chrastava, město za humny




Mám rád Chrastavu a jeho starostu. Není to pokaždé jen o penězích. Je to o lidech, kteří zde bydlí nebo jsou z blízkého okolí. Patřím k nim, můj syn k nim také patří. Tak jako první vzpomínky na větší aglomeraci lidí.

Z naší vesnice se tam chodilo k doktorovi, na oslavy 1. máje, do lékárny, od páté třídy do měšťanky. Já ještě přidal chození do kroužku dětí, co sbíraly poštovní známky. Kroužek vedl legendární pan učitel Honsa z Chrastavy.

V Chrastavě mi trhali můj první zub, tatínek sem jezdil soustružničit do TOTEXU. Chodil jsem tam i na „jedenáctiletku“. K lékaři Fišerovi, na náměstí pro zeleninu a pro noviny. Právě tady jsem poznal lidi jako Dr. Františka Vydru, lidi, co mají rádi dějiny staré Chrastavy, jejího současného starostu pana inženýra Michaela Canova.

 Chrastava je centrem celé oblasti od polských hranic po obvod města Liberce. V Chrastavě lidé nejen pracují, ale i žijí, baví se, občas strádají převelikou vodou, ale i návštěvami mocných. Nedokonalými atentáty, rodáky, kteří to někam dotáhli. Jenom těch slavných malířů, kteří se tady narodili!

Je tu krásně od zříceniny hradu Hamrštejn po meandry řeky Lužické Nisy, hraniční vrcholy s Polskem, krásné výhledy na úpatí hor Jizerských. Je tu všechno, na co si vzpomenete. Dnes poklidné město, satelit blízkého velkého Liberce. Město, kde se vyplatí žít. Dělají tu pro své i pro návštěvníky víc, než musí. Na každém kroku je vidět, že nežijí jen ze slavné historie, že nesedí jen v polstrovaných židlích, na úřadech, že řeší často neřešitelné a zapeklité.

Mám rád města za humny. Nelze jít kolem a nezastavit se, nesednout si na lavičku a nepoklábosit s místními, nezajít někam dovnitř za dveře. Podobných městeček bude po česku jistě víc, ale tady je víc genia loci. Do vyšších tříd základní školy v Chrastavě chodili všichni moji spolužáci z naší vesnické malotřídky. Já jen jeden den do „jedenáctileté“ všeobecné vzdělávací. Dodnes lituji, že jsem odešel.

Byl jsem tu v kině, v muzeích, na kulturních i sportovních pořadech. Mám tu spoustu osobních přátel. Domů mi to trvalo deset minut na kole, a půlhodinku pěšky. Ani tu moc nefouká, snad jenom na stráních. Krásné počasí.

Cesty a chodníky opravené, omítka z budov nepadá, spojení do všech stran je velmi dobré. Kdo hledá práci, tady ji najde. Co dodat? Jen tolik, že v tomhle městě je to dozajista o těch, kteří vědí, co chtějí.  V zastupitelích mají zastání, jejich radnice jim vychází vstříc. Tempo života je tu příjemné a přiznám se, cítím se tu jako doma. Jistě nejsem jediný.

Žádné komentáře: