Známe se dobrých čtyřicet let. Při mém prvním setkání s ním, počátkem 70. let, jsem si nevšiml jeho, ale jeho zelené tašky s anglickým textem. Ta mi přišla zajímavá. Její majitel mě tehdy, v Domě pionýrů a mládeže ve Frýdlantě ignoroval. Počáteční ignorování jsme si později hojně vynahrazovali a já dodnes každé setkání s Romanem vítám. Faktem je, že iniciátorem schůzek je především Roman. Scházíme se většinou pracovně. Pracovně proto, že naplněním našich potřeb, radostí i uspokojením je práce. Naplněný sen o našem poslání, společný zájem, který je pro nás oba víc než jen zábava, práce, kterou máme oba rádi.
Roman Karpaš, je pro nás, kteří milujeme kraj na úpatí Jizerek, Lužických hor a Krkonoš, takovým arbitrem, rozhodčím, bankou informací, náš „Google“, nakladatel, vydavatel, autor, znalec i poslední instance, na kterou se můžeme v případě pochybností obrátit. My, přátelé, spolužáci, přispěvatelé, čtenáři knížek, jsme fascinování jeho pracovitostí, zodpovědností a nesmírně slušným a korektním chováním. Vydavatelská činnost Romana Karpaše obsahuje široký záběr. Od starých pohlednic, přes monografie měst a obcí, až po monumentální dílo, kterým je čtyřdílná Encyklopedie Jizerských hor.
Znalec reálií, kamarád a přítel Roman. V práci mu pomáhá rovnocenný partner, jeho manželka, paní Dr. Mária Karpašová, historička. Roman Karpaš, učitel a kumštýř je i úspěšným grafikem, který má své místo v četných sbírkách našich nejpřednějších sběratelů grafické tvorby. Po čtyřicetileté spolupráci mohu zodpovědně říci, že autor Velké knihy o Liberci a všech těch knih na bázi starých pohlednic a fotografií se už dnes zařadil mezi nejfundovanější znalce kraje, ve kterém žijeme.
Pomohl na svět našim knížkám, poradí a pomáhá nám všem, kteří paběrkujeme v jeho stínu. Naším přáním je, aby tento vztah nikdy neskončil, aby stále bylo komu adresovat naše dotazy a aby bylo s kým řešit naše spory.
Roman Karpaš patří mezi nedoceněné osobnosti Libereckého kraje.
Žádné komentáře:
Okomentovat