Když už nebylo vidět a soumrak se
vkradl i na můj stolek u dveří, rozsvítil jsem, vzal si knížku a začal číst. Má
mysl se ponořila do děje a já začal snít. Stal jsem se další postavou, která
procházela příběhem a já byl, jako ti hrdinové, silný a statečný. Bránil jsem
slabé, otroky, utlačované Mexičany, děti, chudé rybáře, dělníky i ty co dřeli
na polích, chudé rytíře před zvůlí baronů. Stál jsem v řadách zbojníků, co
brali bohatým a dávali chudým.
Dnes mohu psát bez toho, že
rozliju inkoust po stole, dopis i za denního světla cestovatelům Fričovi,
Elstnerovi, že s nimi pojedu do nepřístupných hor, do džungle, a budu s nimi
trhat orchideje, lovit papoušky, bojovat s jaguáry, mrznout na zamrzlých
lodích, daleko na severu žít s domorodci, hledat ženšen. Plavit se s mořeplavci
kolem neznámých břehů Austrálie, Tasmánie. Se vzbouřenci na Bounty, vysadit na Tahiti
krutého kapitána, s kapitánem Korkoránem a jeho Jiskrou bojovat proti zlým
Angličanům, s Holubem hledat cesty Afrikou, čelit nástrahám na lodích
plných kurdějí. S lordem Byronem bojovat s Turky, žít ve Svaté zemi a
poznat Saladina. Můj sen byl bít se ve válce růží, pomáhat černochům utéct
plantážníkům pryč z otroctví po Mississipi. Tady a na mnohých dalších
místech planety Země být tam, kde mě potřebují. To byl můj velký dětský sen.
Píši těm, kteří tenhle sen měli
taky. Už jsme holt takoví. K dětství patří sny. Sestoupit do Mariánského
příkopu v úžasném batyskafu pana Pickarda, vzlétnout s Gagarinem
do stratosféry, přeplavat na voru z Afriky do Ameriky, s Dänikenem
hledat dávné světy. Jak kouzelné a vzdálené všední realitě, ale jistě sen
každého kluka a holky na světě, bez rozdílu barvy pleti a napříč politickými
stranami jejich rodičů. Nemít sny, je jako mít ústa bez zubů, hlavu bez vlasů.
Nebránit se jim, mít hlavu plnou bzučících včel. Bez verneovek to prostě ani
nejde, bez Lema, Asimova a dalších to nejde vůbec. Bez filmu „Cesta do pravěku“
to je nemyslitelné.
Píši Vám všem. Pokud se
neztotožníte s někým z nich, neprorazíte, nevzlétnete. Vhodným
doplňkem je i sbírání poštovních známek. Já to praktikoval a nikdy nepřestal.
Na těch mrňavých obrázcích je skoro všechno, co jsem vyjmenoval. Hrozně moc Vám
to usnadní naplnit svůj sen. Píši všem, kterým se to povedlo. Je to hezký pocit
ohlédnout se a vidět, že ne všechno, ale přeci jen něco se splnilo. Mám radost,
že jsem nežil zbytečně. Většina z nás, kteří se dnes ohlížíme, vidíme, že
se naplnil i náš sen a nemusíme se stydět. Píši všem, kteří nezávidí
úspěšnějším, bohatším a slavným. Není štěstí jen v hromadění peněz a
z toho plynoucích požitků. Mnozí z nás poznali štěstí i v jiných
věcech. Vždyť našimi pokračovateli jsou děti, které tu budou žít další věky a
snít podobné stejné sny. A my budeme v nich. To je splnění všeho, co jsme si přáli,
když jsme si četli večer před spaním pod peřinou. Přejme dětem stejné potěšení.
Vždyť kdo si hraje a večer čte před spaním, nezlobí.
Egon Wiener
Žádné komentáře:
Okomentovat