Léta jsem žil v Machníně. Nedílnou součást obce je
Hamrštejn, několik činžovních domů, velká textilní fabrika, zámeček - vila
továrníka a přes řeku na kopci dnes ruina, dříve za husitů významný hrad, střežící
zemskou stezku k Baltu.
Řeč bude o továrníkově vile a o parku, který byl
ozdobou celého okolí široko daleko. Dnes je obojí v dezolátním stavu a není nikoho, kdo by
devastaci zastavil. Není to tak dávno, kdy můj přítel Jarda Urban z
Hrádku nad Nisou napsal:
„Ukryta v lesích, pod zříceninami hradu
Hamrštejna, se nachází dětská léčebna Ústavu pro nápravu vad zraku v Machníně.
Protože jde o tak významné lékařské pracoviště, zašel jsem si sem pro několik
nezbytných informací. Za zmínku stojí, že takové jsou jen tři v celém
Československu. Machnínské by bylo v roce 2020 65 let. Není. Proč? To vysvětlím
v následujících řádcích.
V době, kdy Jarda Urban popisoval úspěšnou léčebnu, byly
v očním ústavu ve vile někdejšího německého továrníka tři oddělené mateřské školky
a další pro žáky prvních tříd základních devítiletých škol. Náprava vad
zraku se prováděla už ve velmi raném věku. Celkem tu bývalo umístěno okolo 40
dětí postižených šilhavostí a tupozrakostí. Děti zde měly stejný režim jako v
normálních školách, jen s tím rozdílem, že byly pod trvalou kontrolou zdravotníků.
Odpoledne chodívaly s dětskými sestrami na vycházky, třeba k nám do centra
obce, kde jsme na ně pokřikovali: „Hele, Žižka!“, a smáli se. Asi proto, že
jedno oko měli zalepené. To nám připadalo komické.
Během školní výuky ve třídách jedno oko po druhém
rozcvičovali, oči cvičili na speciálních přístrojích. Doba léčení trvala
zpravidla šest až osm týdnů. Největší výzva pro léčené děti byl zámecký
park obklopující vilu. Byl jednou z nejkrásnějších botanických lokalit mající
vzor v parku na zámku Sychrov, žel, dnes z něho zbylo torzo, prales, který
se jen tak nevidí.
Co zbylo z dětské léčebny? Tak zničit budovu a okolí,
jak dnes vypadá Hamrštejn - Léčebný ústav pro děti, by nedokázali ani barbaři, kteří
zničili Řím. A kdo za to může? Jednoznačně ten, kdo prodal Zámeček a vše kolem
nezodpovědným dobrodruhům. Tehdejší vedení radnice města Liberce. Při
rozprodeji svěřeného majetku vyšlo vstříc takzvaným podnikatelům, kteří jen
spekulovali, jak zbohatnout. Město má stále ve svém držení všechny pozemky
náležející k bývalé léčebně. Je až k nevíře, že taková ignorance potřeb
dětí prochází bez trestu jak dnešním majitelům ústavu, tak úředníkům a
politikům magistrátu. Jsme svědky krádeže za bílého dne a nikomu to nevadí.
Nedivím se lidem, že lokálním zastupitelům zvučných stran nevěří a raději volí
ty, kteří jsou neznámí a nemají prsty nečestných hrách, jako je ta o léčebném
očním ústavu v Machníně - Hamrštejně. Páni doktoři spekulanti vymírají, a
kdo po nich zdědí Zámeček se neví. Běžte se podívat sami, nebudete věřit vlastním
očím. Já taky nevěřil.
Egon Wiener
Žádné komentáře:
Okomentovat