Když v Liberci zaprší, tak u
nás, v Jablonném pod Ještědem, padá voda se sněhem. O Vánocích to jde
v poslední době všechno šejdrem. O svátcích k nám museli přijet až z Mimoně.
Nejdřív vybrat žumpu, druhý den jiní, vyčistit odpadovou rouru od domu do těch
včera vybraných nádrží. O Vánocích…
Ještě, že nebyly Vánoce podle Lady. Ty vlastně
nebyly už hodně dlouho. Dnes jsou Vánoce tradičně na blátě. Dříve, když se něco
nepovedlo, tak se to házelo na velmoci, že je to vinou zkoušek atomových zbraní.
Dnes, když už je dobojováno, to není na co svést, tudíž má být krásně a ono
pořád nic. Slavíme křesťanské a židovské svátky, svátky světla, naděje a narození
nového člověka. Obé, není to správné ořechové, sladké, všeobjímající. Stále se
do svátků plete náboženství. Šabat a svátky narození, Vánoce, přestávají být
oslavami vítězství.
Co si přát, co by pomohlo? Určitě
počasí. Pes se zřekl zábavy honit slepice, vyčůral se a šel domů lehnout si na
koberec. Je to počasím. Jablonné leží tak trochu v dolíku a pokud padne
mlha, kdo není zdejší, má smůlu, bloudí a bloudí. Je to osudem?
Mně se to říká. Špatně chodím a
pokud venku nic nepadá, jsem v pohodě. Stále si přeji: Nepadej. Pokud padá,
hole mi to neberou a já jsem uvázaný mezi čtyřmi stěnami. Na okna mi mráz
maluje ornamenty a dělá vězení přijatelným. Tak tohle mi schází. Nemaluje.
Dnes, včera i zítra, je a bude stále kolem nuly, odpoledne začínají kvést
stromy. Počasí je takové nijaké. Svět kolem nás, jako by se nemohl rozhodnout,
kam patří. Jsem muž, žena nebo nové, třetí pohlaví? To by naši předkové
koukali, jací jsme a co řešíme za hlouposti. Jim šlo o zachování jazyka, o obrození.
O vítězství ve válce dobra se zlem. My řešíme uhlíkovou stopu a třetí pohlaví.
Sníh padá sporadicky. Benátky
v Itálii se topí v dešti a řeší nevídané záplavy. Není to tak dávno,
co jsme měli čtyři roční období. Rok, co rok jsou problémy s tím, co
přijde po zimě. Jaro? Nebo spadneme rovnýma nohama do léta? Kdo ví, jaké budou
mít starosti děti až vyrostou. Já jsem se narodil v době, kdy všichni
kolem měli tak zhruba o 50 kilo míň. Měli jedny boty, kolo a nádobí
v kuchyni po odsunutých Němcích.
A Sudety? Měly problémy. Lidé se
v Liberci i v Jablonném necítili doma. Když pršelo, každý to snášel
s tím, že až přestane, bude jiné počasí. V současné době si nejsem
zrovna jist, že někdo nenavrhne nějaký kompromis. Pro pohlaví i pro počasí…
Žádné komentáře:
Okomentovat