středa 1. ledna 2020

Píši predátorům, lačným požíračům všehomíra




A to je věc ošemetná. Kdo jím je dnes, kdo jím byl včera? Neznám sběratele, který by mě škrtil, jen proto, že jsem mu vyfoukl, po čem on toužil. Opakem je dnešní predátor. Jen pár let zpátky, tu byli lidé lační krve, zvířata, žraloci, stepní a pustinní lvi, tygři šavlozubí, medvědi jeskynní, hadi dlouzí, šestimetroví, supi a orli, lidé s divnými choutkami. Konkvistadoři, dozorci na plantážích i v táborech smrti, válečníci, Hitlerové, Stalinové, a jim podobní a blízcí úchylové. To byli predátoři, o kterých se i ve školách učí. A každý s nimi máme své historické zkušenosti.

Nakonec jsou to i ti soudobí, kteří dnes, včera naposledy krášlili poštovní známky, coby prezidenti, generální tajemníci. Všem těm, kteří jsou jim i byť jen vzdáleně podobní píšu a myslím to doopravdy. Jste šavlozubí, žraločí podoby. Kousnout, sníst vnitřnosti, vraždit jen z pocitu vlastní síly, vůně krve, velikosti, pocitu nepřemožitelnosti. A přeci je každý z nás smrtelný. Smrt a zánik je nevyhnutelný. Věk dostihne každou živou bytost, a i Vy pocítíte slabost, kdy neposlouchá půlka těla, kdy padá kousek rtu a oko se neotvírá. Přichází i pro Vás spravedlivá smrt. Hrozné pomyšlení pro diktátora, vládce všehomíra. Umírá jako pes, jako každý jiný, zoufalý a poražen kostlivcem s kosou, smrtí, jedinou spravedlivou věcí.

Predátor, lovec a vítěz nad čímkoli tu leží na zádech. Bojí se smrti, spravedlnosti, soudu, pekla, reinkarnace, kde a jako co se vrátí. Ano, má oprávněný strach, tak jako vládce Osvětimi, jako ten, který vraždil malé děti, ženy v zákoutích starých domů, stopařky, lidi, kteří podlehli teroristickým útokům muslimských Arabů. Predátor ať umírá, přerývavě, mělce dýchá, potí se strachem, jaký bude konec, co jej čeká. Bude mít státní pohřeb, nebo jej jen tak někam pohodí, zahrabou pod zem ke zdi? Na kremelském nádvoří, na skládku smetí, kde si jej kus po kousku roznesou noční zvířata do doupat a nasytí jím své potomky? Ano, tak končívají. Bez poct, bez oslav, zapomenutí, proklínaní.

Stále se vracívají v jiné podobě, ale přicházejí. Jsou to stále ti samí. Ústa plná svobody, náboženské pokory, lásky k bližnímu a nejsou ničím jiným, než ti, proti kterým brojí. Doufám, že generace, která dnes přichází na svět, bude chytřejší, než jsme byli my a nedá jim šanci. Že je včas odhalí a vyhubí. Snad to budou už naše děti, které je včas odhalí. Jinak jim hrozí minarety, dráty na hranicích, změny pohlaví, ekoterorismus, ale i jiného násilí …



Egon Wiener

Žádné komentáře: