Od smrti Antonína Dvořáka v roce 1975 uplynulo 70 let. Povím
vám jeden příběh z té doby, který vzal svůj počátek ve skleněném zámečku,
jinak taky ve vzorkovně Skloexportu v Liberci.
Před více lety vznikla podle návrhu
akademického malíře Jindřicha Torsteina umělecky a technicky vysoce náročná,
unikátní rytá váza s portrétem A. Dvořáka s letopočtem 1891-1904,
která byla vyrobena v Železném Brodu. Reliéfní rytinu provedl tehdy
sklářský výtvarník Prof. Miloslav Plátek. Váza byla vystavena v liberecké
vzorkovně a tam si jí všiml a projevil o ni zájem tehdy západoněmecký obchodník
pan Heine. Nebyl sám. Přetahovat se s ním o vázu rozhodl i velký japonský
dovozce skla, firma Meiwa Trading Tokyo. Komu ji Skloexport nechal? Nechal
promptně vyrobit dvě její věrné kopie. Nemělo se jednat jenom o nějakou kopii.
Práce byla svěřena sklářskému výtvarníkovi a rytci Železnobrodského skla
Ladislavu Ježkovi. Obě „kopie“ nesly vlastnoruční podpisy obou autorů,
Tocksteina i Ježka.
Dobový tisk zmiňující se o vázách
vyzdvihuje, že vedle trvalé propagace československého sklářství a práce našich
uměleckých rytců představuje každá z váz v devisovém propočtu hodnotu
téměř 30.000 Kč. A co víc, akci s duplikáty té první vázy lze považovat za
zajímavý propagační přínos Skloexportu k roku České hudby roku 1974.
Kolik roků od té doby uplynulo? Dnes
se píše rok 2020, je to už víc, jak 46 let. Co všechno se od té doby změnilo?
Není Skloexport, není vzorkovna, zůstaly jen prázdné místnosti Libereckého
zámku a vzpomínky, co všechno tu bylo a kam to zmizelo.
My Liberečáci máme být na co hrdí, vy
železnobrodští rovněž. České sklo býval pojem. Sklárny na Sázavě jsou
k prodeji za jednu celou miliardu korun a nikdo je nechce... Práci
v nich našlo na 800 sklářů. Zlaté české ruce hodné toho jména hledají práci
řidičů nákladních aut v zemích EU. Sklo vyrábějí automaty z Číny, zákazníkem
našeho skla je opět Čína. Doufejme, že to je čas pomíjivý. Že poslední slovo
ještě nebylo řečeno….
Jen krátká zpráva o třech vázách,
které zaujaly před 45 léty. A přitom se nestalo nic, co by se nemohlo stát i
dneska. Sklo patří stále k chloubě Česka a mělo by se vrátit na své místo.
Měli jsme a máme se stále čím chlubit. Česko by se mělo vrátit k tradicím a
české sklo by mělo být dárkem všem státním návštěvám.
Egon Wiener
Žádné komentáře:
Okomentovat