pondělí 17. února 2020

Kradlo se i v Liberci




                Kradlo se, krade a bude i v budoucnu? Nevím, neodpovím, ale jak to tehdy bylo v Liberci, to rád povím. Hned na začátku 60. let minulého století šel Liberec s dobou a zřídil i první samoobsluhy. První s potravinami byla hned za radnicí, mnohem větší byla v paláci Dunaj, tehdy na Gottwaldově náměstí. Vedoucí byl pan V. Kudibal.

                Dejme mu slovo, ať vzpomíná: „Hned po otevření a jich bylo 60, aspoň těch zlodějů, co jsme zachytili, těch, kterým se povedlo nás okrást asi bylo mnohem víc. Kradli jen kluci, holky do toho pravděpodobně nešly. Ale kradli i „rozumní, starší lidé“. Scény, co se tu pak odehrávaly, se nedají ani vypovědět… Matky přísahaly i na smrt svých dětí, že v životě nekradly, že už to nikdy neudělají.

                Někteří kradli zvlášť rafinovaným způsobem. Jedna paní vyměňovala cenovky na drůbeži, takže místo 24 korun, zaplatila jenom 15 korun. Nebyl to případ nijak ojedinělý.“

                  Krást se nemá, kdo krade taky lže. Žel i u nás, v Liberci, samoobsluhy k tomu lákaly a lidé nebyli zvyklí vzít do ruky a vrátit na místo, nebo dát do košíku. Dali si čokoládu, často pod šaty, do kapsy. Dunajem prošlo tehdy, před 60 lety denně 12-15 tisíc nakupujících. Samoobslužný způsob nákupu, byl v plenkách, ale jak víme, zcela zvítězil.

                Ke krádežím dochází i dnes. Tehdy se záznam o krádeži lepil na prosklené dveře, nebo výlohu prodejny a posílal se i „Veřejné bezpečnosti“ a škole, pokud se jednalo o školáka, odkud byly uvědoměni rodiče. Nebylo výjimkou, že rodiče své potomky obhajovali a hájili vším možným.

                Jsme dnes dál, když naše současné zákony nedovolují nazvat zloděje pravým jménem a jednat s ním, div ne v glazé rukavicích? Kdo ví. Dnes neexistuje středověký pranýř, ani právo, při jehož uplatnění se delikventovi usekla ruka. Pravdou je, že ani tak drastické zákony nevedly k tomu, že se přestalo krást. A vylepit na výlohu jméno zloděje? To by pan vedoucí samoobsluhy skončil u soudu jako obžalovaný z těžkého zločinu.

                Dnes při existenci bezdomovců, lidí závislých na drogách a migrujících cizinců je pravděpodobně nemožné uhájit zboží v regálech před krádeží za bílého dne. A že těch krádeží přibývá! Ostraha, upozornění na kamery, v podstatě nic nepomáhá a cena zcizeného zboží stoupá. Kdeže jsou dnes ukradené tabulky čokolády z libereckého Dunaje! Svět a lidé jsou dnes v jiné rovině. Řešíme pandemie, masové stěhování lidí z míst postižených suchem, nedostatkem jídla a vody. Obchodníci ať prominou, jejich starosti se zloději jsou proti tomu, co se ve světě děje prkotinou.



Egon Wiener

Žádné komentáře: