Co
dnešní mládeži říká jméno Julius Fučík? Narodil se v roce 1903, popraven
byl nacisty v Berlíně roku 1943. Julius Fučík byl novinář, literární
kritik, bojovník proti fašismu, autor knihy „Reportáž psaná na oprátce, narozený
v Praze na Smíchově. Jméno dostal po svém kmotru, českém hudebníkovi,
autoru Lidových skladeb. Maminka byla švadlena, tatínek soustružil v továrně
a byl velkým ochotníkem. Za divadlem se i s celou rodinou odstěhoval do
Plzně. A tady začala kariéra novináře, člověka, kterému nic nebylo cizí.
Do
komunistické strany vstoupil po jejím založení v roce 1921, když mu bylo 18
let. Psal angažované články, později i knihy, ty především z pobytu
v Rusku, v Sovětském svazu. První kniha reportáží vznikla ze čtyřměsíčního
pobytu v zemi, která měla za cíl vybudovat beztřídní společnost – „ V zemi,
kde zítra již znamená včera“.
V letech
1934-36 pracoval jako dopisovatel Rudého práva. V té době vznikla i jeho
další kniha „V zemi milované“. Po zákazu KSČ a po mnichovském diktátu se
skrýval v ilegalitě. Neustále byl hledán gestapem, proto se skrýval pod
jménem profesor Horák. V dubnu roku 1942 byl zatčen.
Vězněn
byl na Pankráci, kde začal psát knihu „Reportáž psaná na oprátce“. Dokončil ji
měsíc před tím, než byl odsouzen k smrti. Z Pankrácké věznice byl
její text vynášen tajně, list po listu. Po
osvobození byla přeložena do 86 jazyků a dočkala se asi 300 vydání. Je
zakončena výzvou určenou všem: „Lidé bděte, měl jsem vás rád“. Životní postoj a smrt autora daly minulému
režimu do rukou silnou zbraň, návod pro všechny, jak nesejít z cesty, být
oddaným a věrným, žít v odkazu velkého přítele Sovětského Svazu.
Život
má více barev, než jen jednu a být hrdinou ani v minulé době už tolik
netáhlo. Symbol národní hrdosti vyšuměl do ztracena a z ikony se stala
nafouknutá bublina. Především pro mladé Fučíkův symbol a vzor chování přestal
být návodem, jak žít a proč umírat. Čím dál byla společnost od druhé světové
války, tím obtížnější bylo odkaz národního hrdiny uchovávat svěží a stále zelený.
Hrdiny a vzory se staly hvězdy šoubyznysu, sportovci, úspěšní, kteří zázračně
zbohatli. Těm se chtějí lidé podobat. Jejich životy nabízí bulvár a většina
médií jako jediný správný a úžasný.
Fučík
se zařadil k těm, kteří bojovali o naši státnost, svobodu a měl by být
v podvědomí každého, kdo zná a orientuje se v dějinách 20. století. Byl
člověkem zásadovým, ochotným za své ideály položit i život. Ne všichni dnešní velcí
lidé dosahují jeho morálních hodnot. Ne všichni žijeme ideály, které jsou
srovnatelné s těmi, za které položili život lidé, jako byl Julius Fučík.
Jeho život je stále příkladem, jak život nepromarnit. Čest jeho památce.
Egon Wiener
Žádné komentáře:
Okomentovat