úterý 18. února 2020

Proč se Ještěd jmenuje Ještěd a ne jinak





                To máte tak. My jsme jako kluci chodili sáňkovat na Jánov. Nikdo v okolí nevěděl už proč zrovna Jánov, ale budiž. Sníh slezl, a po roce, znovu hurá na Jánov…

Za kopcem tomu bylo jinak. Tam všechno, no skoro všechno, patřilo českodubské komendě, klášteru řádu mnichů johanitů, Řádu rytířů sv. Jana Jeruzalemského. A klášter to nebyl jen tak ledajaký! Hostil často celebrity tehdejší doby, ty největší.

Tak třeba v roce 1357 zde asi týden bydlel císař Karel IV., otec vlasti. Poslal odtud dvě listiny a se zálibou v oku se díval na výlov zdejších rybníků. Další aktivity přeslavného muže českého království, žel kroniky víc už nezmiňují.

Právě ze zmíněné doby pochází mnoho místních názvů potoků, kopců a svahů, třeba i jen na klukovské sáňkování. A to vše proto, že se tím vyznačovaly hranice panství. Panství českodubských johanitů sahalo až na vrchol ještědského hřebene. Nedivme se, že se vrcholu hřebene říkalo Janův kopec, lidově v hantýrce Ješkův - německy Jeschkenberg. Z toho všeho vznikl popisný název hory Ještěd.

Jsou i trochu jiné výklady. Zda je ten pravý název je po jménu řádu Řádu rytířů sv. Jana Jeruzalemského, nebo po jménu některého komtura či převora Jana, lidově Ješka. Jan se jmenoval i husitský hejtman Čapek ze Sán, který se kláštera, komendy zmocnil. Jemu také celé panství komendy roku 1436 císař Zikmund, liška ryšavá, věnoval. Snad jako odměnu za zradu husitů v bitvě u Lipan roku 1434...

A tak tu nad námi všemi tady trčí vrch s českými kořeny. Žádná naplavenina, natož sopka, jak někteří dlouho mysleli. Kopec, ze kterého se dalo sáňkovat, ale já tomu nevěřím, až dolů, do města k pekárnám. Můj táta prý tak sáňkoval, ale to snad není možné. Dovedete si to vůbec představit? Dnes by to nešlo, řidiči by nevěřili svým očím, že se někdo zbláznil a sáňkuje tam, kde sníh snad nikdy ani nebyl.

Vraťme se pokorně na Jánov, ale i to půjde těžko. Asi restituent, nebo kdo, vše kolem oplotil a s pánem bohem. Sněhu je málo a dětí taky. Dnes, kdo na to má, sáňkuje s dětmi v Alpách, nebo se s nimi koupe v Karibiku. To už je jiný svět než ten, který znala moje generace kluků a holek z Machnína, vesnice u Liberce, kam bys z Ještěda kamenem dohodil. V Machníně byla škola, kam chodila děcka z Karlova z úpatí hory, co se jmenuje Ještěd. Dnes je škola zavřená, nejsou děti...



Egon Wiener

Žádné komentáře: