sobota 18. ledna 2020

Jak jsem viděl ruské umění před 50 léty


                       

Je tomu už 50 let. Seděl jsem v jednom z těch velkých sálů Treťjakovské galerie v Moskvě. Před očima jsem měl na plátně tři ruské bohatýry na svalnatých koních. Slabí by ty udělané bohatýry dozajista neunesli. Vedle dřeli burlaci na Volze, táhli naložené lodě proti proudu řeky Volhy. Bylo mi přes dvacet a tohle na mě bylo moc.

Bohatý kupec moskevský kupec – obchodník Treťjak udělal s tímhle artiklem úžasnou věc. Jestli v Ermitáži bylo umění evropské, světové, pak Treťjakovská byla o kumštu Šiškina a jeho medvědů, xxx Ajvazovského a jeho moří, burlaků na Volze a Rubleva s jeho dýmem malovaných ikon. Kdo chce poznat něco, co jinde neuvidí, musí jet tam. Je tomu už padesát let a já nezapomněl.

Kdo ještě dneska ví, že město Liberec mělo družbu s Kovrovem ve Vladimírské oblasti, asi 200 kilometrů na sever-východ od Moskvy? Pokud vám něco říká město Gorkij, dnes opět Nižní Novgorod, tak to je ten správný směr. V samotném Kovrově toho moc k vidění není, a tak jsem v té oblasti navštívil městečko Mstěru. Vám, kterým se dostala někdy do ruky malá černě lakovaná krabička s nádherným obrázkem čeholi, dnes ukrutně-přeukrutně drahá, tak víte, o čem mluvím – mstěrská lakovaná, malovaná krabička. Kouzlo nad které není. Mstěra, středisko ruských umělců – malířů miniatur. Po staletí se zde umění traduje a přechází z otce na syna.

Tehdy, před 50 léty se přeneslo z malých dřevěných chaloupek a domků do závodu „Proletářské umění“. Trochu přitažené za vlasy, ale budiž. Umění musí občas taky nasytit. Předním výtvarníkem závodu byl za mé návštěvy, zasloužilý umělec ruské federace Nikolaj Šišakov. Tehdy mu bylo rovných 50 let. A malovat začal, v roce návratu z druhé světové války. Dva roky bojoval na frontě. Z jeho ročníku narukovalo 100 mladých lidí a vrátilo se domů jen 25.

Malovat začal s nevyléčeným válečným zraněním. V desítkách drobných miniatur zobrazil válku a její hrůzy, později maloval tradiční motivy miniatur, pohádky, bajky, cirkusy. Už tehdy M. Šišakov předával zkušenosti mladším, učil je mistrovství kresby miniatur. Sám jich namaloval přes 500 a to je při představě, že práce na jedné miniatuře trvá řadu týdnů, množství opravdu nevídané. Od velikých pláten v Treťjakovské galerii až po ty nejmenší miniatury ve Mstěře, to vše jsou díla opravdu velké hodnoty.

Bylo mi málo přes dvacet let a to se mi na tehdejším Rusku líbilo nejvíc. Kousek od Moskvy, v místech, kde si Němci už věřili, že je nic nemůže zastavit a dávali se fotit, za zády Moskvu. Přesto prohráli.

Egon Wiener

Žádné komentáře: