pátek 17. ledna 2020

Velké trapasy se nevyhýbají nikomu




Mám v Liberci několik kamarádů, kteří si rádi přivydělají prací komparsistů při natáčení filmů. Jeden z nich je velký šoumen. Pracoval kdysi na radnici a vyprávěl mi neuvěřitelný příběh, o kterém se opravdu, ač se stal, nesmělo mluvit. Pokud by zákaz někdo porušil, už by si nikdy jako komparsista nezahrál. I proto jsem Milanovi slíbil, že pomlčím. Nevydržel jsem…

Je fakt, že bývalá šlechta neměla nikdy moc starostí. A proto hned po revoluci jedna moudrá  hlava na Pražském hradě rozhodla, že se s tím musí něco udělat. Dostala k tomu souhlas od všech zainteresovaných. Byl k tomu potřeba jen kompars. Ten byl zároveň i ústřední postavou projektu, který v naší porevoluční kinematografii, neměl obdoby. Kompars měl sehrát roli zástupců bývalých členů předních rodin české aristokracie v mezních situacích. Vymyšleno do všech detailů, mělo dát zelenou návratu do společnosti lidem z rodin: Lobkowiczů, Czerninů, Clam-Martiniců, Colloredo-Mannsfeldů, Harrachům, Kounicům, Kinským, Kolowratům, Mensdorffům, Schwarzenbergům, Sternberkům, Thun-Hohensteinům, Waldsteinům-Wartennergům, dalším a dalším.

Co říkáte, slušný počet, že? Kompars měl ve slušivých kostýmech bývalých šlechticů sehrát jeden jediný projekt - comeback lidí, kteří chtěli být pozitivně vnímáni naší porevoluční společností. A to byla, jak se později ukázalo, velká chyba. Na velký průšvih bylo zaděláno. Celý projekt spočíval v tom, že šlechta začínala z ničeho a že i trhan, kdysi vagabund, může být zakladatelem významného rodu, úspěšným členem společnosti. Filmovalo se v hlubokých lesích bývalého vojenského prostoru se vším všudy. Catering, svoz komparsistů přímo do míst natáčení…

 Vše šlo podle scénáře. Slunce svítilo a všichni se radovali, jak jim jde vše na ruku. Problémy nastaly v okamžiku, když natáčení skončilo. Kde se vzal nikdo neví. Byla tu spousta alkoholu a každý se napil na úspěch projektu. Hlavně sponzoři a kompars, kterému se domů nechtělo. Odjelo poslední auto filmařů, oheň u táboráku dohasínal, noc končila až k ránu, kompars se potácel na cestách k domovům, na vlak, k zaparkovaným autům, na stop, až někam ke Kuřivodům.

Policie jako první zadržela podnapilé řidiče, následovaly konflikty ve vlaku, nepřístojné chování stopařů. Všechny problémy byly zadokumentovány a později vymazány z evidence. Každý ze zadržených tvrdil, že je aristokrat a ostatní by to měli setsakra akceptovat, a tak pořád dokola. Ohlas to mělo, záhy o tom začaly vyprávět celé legendy.

Milan se smál, že jestli chci víc, ať kontaktuju ty, kteří natočený film nikdy do kin a na obrazovky televizorů nepustili. Ono stačí to, co natočil s bývalou šlechtou pan Kinský. Reklamu jim moc nedělá, ono taky není čím. Komparsisti došli.   

Egon Wiener

Žádné komentáře: