Prý někde jsou umírači nudou.
Přestaly jim zabírat prášky. Umírají vleže na nudu. Lahev piva, brambůrky, ovladač
televizoru. To jsou jejich zbraně. S těmi zahání od vrat nudu. Tak tohle jsme
my neznali. Nechat se bavit tak akorát jednou týdně v kině v hospodě U
zeleného stromu. Byli jsme jiná generace. Nosili, spíš nenosili, červené
pionýrské šátky. Chodili jsme na brigády, ale to hlavní bylo, že my na vesnici
jsme pomáhali dospělým.
Když se mi nechtělo lítat
s kluky po vsi, tak jsem si četl knížky půjčené z naší místní
knihovny. Moc jsem se zajímal o to, co se děje ve světě. V zemi, kam se
odstěhovali moji příbuzní, všichni tatínkovi bratři, strýčkové, tety, moji
bratranci a sestřenice. Často jsme si psali, posílali výměnou poštovní známky a
pohlednice a rozhodně jsem se nenudil.
Poslouchali jsme s klukama
rádio Laxemberk. Slovům jsme nerozuměli, ale hudba byla nadpozemsky krásná. V létě jsme spali venku u nás, nebo u
sousedů. V noci jsme plundrovali i jejich zahrady, česali ovocné stromy.
To byly panečku úžasné prázdniny! Každý jsme měli kolo a na cesty vyráželi
společně, jako husité na „spanilé jízdy k Baltu. Ty konec konců vedly,
aspoň ta skutečně prohraná a zvoraná, přes naši vesnici. Stojí zde i památečná
lípa, kde to ti naši loupežníci projeli na celé čáře.
Obchází mě mrákoty. Umírat nudou? Větší
hloupost má generace neslyšela. No a dneska, nebýt internetu, tak si mnozí
mladí ukoušou nehty, unudí se. Jak se dneska může někdo nudit nepochopím. Je
tolik lákadel, až oči přechází. Otázka spíš zní, jak je možné všem těm svodům
odolat. K tomu sport, pro slaboduché fetování. Sportovci a fetování, to
jsme vůbec neznali. Nudit se, krátit si čas hloupostmi. To ne, možná někde hoši
z měst, ale my vesničtí burani jsme se dokázali vyblbnout v létě,
jako v zimě. Bez televize, počítače, bez chytrého telefonu s foťákem,
hudbou a spoustou her. „Dnes je jiná doba, dědo, zaspal jsi posledních šedesát
let“, slyším svého vnuka a říkám si: Má pravdu?
Babo raď. Kam se ten svět
dere? Co se to děje s lidmi, jaký
to může vzít konec? Nuda to vlastně není. Co je pasivní konzumace, Ztráta
schopností se bránit. Až jednou přijde mráz a nebude nic z toho, co tu
dosud bylo, až nepoteče voda a nebude elektrika, plyn, uhlí, nafta, benzín, co
bude potom? Nic, nic, co potřebujeme, abychom přežili, abychom se nenudili k smrti,
abychom ukázali dětem, co je a co není správné.
Egon Wiener
Žádné komentáře:
Okomentovat