Kdo dělá knížku knížkou? Autor? S velkou určitostí snad, ale je tu
někdo, kdo knížce umí ušít šaty, kdo jí navlékne košili a dá kabát.
Napsat text je v zásadě řemeslo, dar boží, s jakým se už člověk
narodí. Střihnout knížce správné šaty, obout ji, to dovede jen, kdo má zlaté
ruce, srdce, cit pro kompozici a barevnost, kdo umí vsadit na cokoli, co potom,
ke konci všeho snažení přivede na svět knihu, o které se mluví. Znám pár takových,
ale Ivan Ulrych z Nymburka to umí doopravdy. Na jeho nos a znalosti je spolehnutí.
Je málo lidí, kteří znají a vědí, jak se věci mají.
Naučit se dělat knihu není snadné. Umí to jen pracovití lidé, kteří jsou
spolehliví. Když se narodí kniha, stříhají pupeční šňůru dva tatínkové. Autor a
ten, který knížku oblékl do slušivého a koupil jí, de facto, lodní lístek na
cestu kolem světa. Jsem otcem ve střídavé péči společně s tím druhým. A
teď babo raď! Mám čekat, nebo běžet, mám se radovat nebo plakat, pokud se něco
nepovedlo? Jedno nevylučuje druhé. Jsme jenom lidi.
Píši Vám, Vám, kteří čekáte na vlak, co tudy má jet. Koleje pomalu zarůstají
trávou, keři, stromky, hlohem a různým sajrajtem. Bůh suď, jak to všechno
dopadne…
Píši všem, co se občas točí kolem knížky, kteří vědí, čeho se možná
dočkají. Svět je překvapivě pestrý a knížka může být i propadák. Ti, kteří na
tom nesou vinu pak dělají, že oni nic, oni muzikanti. Dobrá knížka je to kus
nadání, být stále na očích, je to víc, než o píli a kumštu, je to o tom, nebýt jen
profíkem v tiskárně. Ale i tam, kde si knížka hledá cestu ke čtenáři.
Na adresu těch, kteří si myslí, že se kniha se tiskne sama, že je to jenom
leporelo, kterému děti předškolního věku koušou rohy stránek, chci připomenout,
že kniha je jak sváteční oběd na čistém ubrusu s vázou plnou květin. Píši
všem, kteří knihy čtou, mluví o nich, kteří si myslí, že jsem vyhodil fůru
peněz a měl se raději opít a zapomenout. Máte pravdu, texty jsou často plné žvástů
a nikdo není imunní proti tomu napsat text, kterému sám nerozumí.
Píši všem, kteří okusili vítězství i prohru, čtenářům, kteří nevědí, co si
za své peníze koupí. Není to jen kuře se salmonelózou, mohou to být chutné steaky
i maso na guláš. Dejte vařit vodu, ať knížka dostane správnou chuť, pěknou
ilustraci, text, který se dá číst, vše, co zalahodí oku.
Všem, kteří občas čtou: Neházejte flintu do žita a dejte nám šanci, psát!
To je pro nás jako ranní hygiena. Dobré i špatné musí z těla ven. Je jen
na Vás, čtenářích, dát nám zelenou, nebo knihy spláchnout. Díky předem, že nám
dáváte šanci nevyhynout.
Egon
Wiener
Žádné komentáře:
Okomentovat